„Bitva“ o Srebrenici Tisk

Neděle, 26. února 2012 / Slobodan Durmanović



I když do začátku místních voleb v Bosně a Hercegovině zbývá ještě přibližně sedm měsíců, zůstává otázka komunálních voleb ve Srebrenici stále otevřená, kvůli požadavkům bošňáckých politiků, aby v tomto obvodě byly volby uskutečněny dle zvláštních pravidel platných pouze pro tento obvod, a to stejných jako před čtyřmi roky.

Srbští politici jsou proti tomu, neboť nevidí důvod, aby pětina místních obyvatel, kterou tvoří Bošňáci žijící ve srebrenickém obvodu, rozhodovala za zbylé čtyři pětiny Srbů, o to spíš, když si místní Srbové už léta stěžují, že je místní bošňácké úřady

obcházejí, když jde o poválečné obnovení Srebrenice.

Před čtyřmi roky srbští političtí lídři řekli, že naposledy přistoupí na to, aby se místní volby uskutečnili dle zvláštních volebních pravidel, která stanovila, že mohou hlasovat všichni, kdo v Srebrenici měli hlášené bydliště při sčítání lidu z roku 1991. Tímto způsobem získali v uplynulých čtyřech letech absolutní Bošňáci vládu, a nyní tvrdí, že mají morální právo to požadovat znovu.

„Pro Srebrenici, ve které se stala genocida, musí být uplatněn volební proces z roku 2008,“ tvrdí kategoricky SDA (Strana demokratické akce – vládnoucí strana v BaH). Jak v SDA, tak ostatní bošňácké politické strany a sdruženích bošňackých válečných obětí tvrdí, že pokud se stane, že jejich požadavky nebudou splněny, znamenalo by to „zfinalizování projektu, který měl za cíl zničení Bošňáků“.

„Bez ohledu na to, kdo bude rozhodovat a jaké rozhodnutí vynese nebo vnutí, nedovolíme, aby tam vládli ti, kdo spáchali zločin a genocidu,“ říká Munira Subašić, předsedkyně sdružení „Matky enkláv Srebrenice a Žepy“ a uvádí, že očekává „intervenci mezinárodního společenství.“

SDA a další bosácké strany otevřeně zažádaly od OHR (Office of high representative for BiH – Úřad vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu), aby tento úřad prosadil zvláštní volební pravidla pro Srebrenici, pokud srbští politici budou proti jejich požadavku. V Republice Srbské však odmítají jak žádost Bošňáků, tak i možnost prosazení tohoto požadavku ze strany OHR.

„Žádné změny volebního zákona RS v tomto smyslu nebudou provedeny, a místní volby ve Srebrenici proběhnou dle platného volebního zákona. Myslím si, že toto nám nikdo vnutit nemůže a že by bylo iluzorní očekávat, že vysoký představitel může v této otázce cokoliv udělat. Vzhledem k citlivosti otázky Srebrenice jsme na to přistoupili před čtyřmi roky naposledy, a nyní je to zase pokus o nějaké nové nedůslednosti ve smyslu dřívější dohody,“ řekl prezident RS Milorad Dodik.

Brzy na to, navštívil Dodika a Mladena Bosiće, předsedu SDS nejsilnější opoziční strany v RS v Banja Luce americký velvyslanec v BaH Patrick Moon, s tvrzením, že místní volby jsou stále „citlivá otázka, nejen pro lidi v této zemi, ale i v celém světě“.

„Na jednáních bylo řečeno, že bosenští a srbští lídři budou společně pracovat tak, aby umožnili pokojné volby, které mají sloužit všem občanům Srebrenice,“ uvedl Moon. Ale Dodik a Bosić zopakovali, že změny volebního zákona RS kvůli místním volbám ve Srebrenici nebudou.

Zůstává však nejasné, zda tímto končí nátlak velvyslanců západních zemí na srbské politické lídry, aby požadavkům Bošňáků opět vyšli vstříc. Pro usnesení o změně, vynucené nebo nařízené, zbylo času méně než jeden měsíc, potom už volební zákon RS nelze nijak změnit. Nebylo by to poprvé, kdyby nátlak v tomto směru pokračoval do posledního dne, stejně jako před čtyřmi roky, kdy Dodik fakticky na poslední chvíli přistoupil na ústupek Bošňákům.

Tentokrát to však vypadá, že Srbové jsou jednotnější než kdykoli dříve a chystají se jmenovat jednoho kandidáta na post radního Srebrenica, a místní volby vyhrát. Všechny důležitější politické strany v Srebrenici již společně působí prostřednictvím koordinačního výboru, který předložil závažné argumenty pro tvrzení, že Srbové v uplynulých čtyřech letech, jakož i léta před tím, byli v otázce procesu obnovení Srebrenice diskriminováni. Nikdo z místních Bošňáků tyto argumenty nevyvrátil, krom toho, že se někteří pokusili odpovědnost rovnoměrně rozdělit na bošňacké a na srbské politiky, i když vliv těch druhých byl nesrovnatelně menší.

Místní Srbové říkají, že jsou odhodláni vybojovat rovnoprávnost v jednání pro obnovení svých zničených domů a sídlišť, vzhledem k tomu, že peníze pro rekonstrukce dostávali především z úřadu RS, zatímco cizí dotace je většinou minuly. Rodiny srbských obětí také doufají v rovnoprávné zacházení s ohledem na strádání svých obyvatel. „Srbové nemají zájem popírat to, co se stalo Bošňákům ve Srebrenici, ale je v našem zájmu, aby všechny zločiny byly konstatovány pravdivě a bylo zmíněno i strádání Srbů.“ Tvrdí ve srebrenickém výboru Organizace rodin zajatých a zahynulých vojáků a zmizelých civilistů RS.

Haagský tribunál a Soud BaH označily zločiny spáchané na Bošňácích za genocidu. Za tyto zločiny doposud potrestaly poměrně velký počet válečných velitelů a příslušníků VRS, zatímco na druhé straně, za zločiny spáchané na Srbech na území Srebrenice nebyl zatím potrestán absolutně nikdo. Tato skutečnost svědčí ve prospěch tvrzním místních Srbů o nedostatku spravedlivého postoje k obětem války na tomto území.

To by konečně mohl být jeden z důvodů, proč neodepírat právo Srbům, kteří dnes žijí ve Srebrenici, aby získali rovnoprávně s Bošňáky odškodnění za prožitá válečná utrpení. Politická praxe ukazuje, že takovou příležitost dostanou, jen jestli jejich zástupci zvolení v demokratických volbách získají moc ve Srebrenici. Je to také příležitost k tomu, aby jejich zástupci ukázali, že na rozdíl od dosavadních místních bošňáckých lídrů mají stejný cit ke každodenním problémům všech obyvatel Srebrenice, jak Srbů, tak i Bošňáků.

Je to skutečná morální zkouška srebrenické současnosti a bylo by nedemokratické ji zavrhnout cizí intervencí. Na soudem uznanou pravdu o strádání a na tresty udělené zločincům, budou však muset srbské rodiny obětí počkat mnohem déle. Otázkou je, zda vůbec a čeho se dočkají vzhledem k osvobození Nasera Oriće Haagským tribunálem, a také nezájmu Soudu BaH, aby pachatele zločinů na srebrenických Srbech potrestal. Jestli i přesto Srbové, kteří dnes na prostoru Srebrenice žijí, projevují dobrou vůli a otevřenost pomáhat sobě a sousedům Bošnákům, byla by chyba jim odepřít šanci k převzetí zodpovědnosti.

Zdroj: http://www.nspm.rs/ překlad nk